NEDESTRUKTIVNÍ ELEKTRICKÉ METODY

29.08.2025

V TOMTO ČLÁNKU SE DOZVÍTE:

  • Jak fungují nedestruktivní elektrické metody při odhalování netěsností

  • Jaký je rozdíl mezi nízkonapěťovou a vysokonapěťovou metodou

  • Jak probíhá praktická diagnostika střechy krok za krokem

  • Jaké jsou hlavní výhody a omezení těchto metod

  • Proč vizuální kontrola střechy nestačí a kdy testování provádět

V moderní stavební praxi jsou nedestruktivní elektrické metody nezastupitelným nástrojem pro kontrolu vodotěsnosti povlakových hydroizolací plochých střech. Tyto pokročilé metody pro diagnostiku krytiny umožňují včasné odhalení defektů a poruch bez narušení celistvosti střešního pláště, což představuje zásadní výhodu oproti tradičním metodám jako je zátopová zkouška. Pro správce a majitele budov, projektanty i realizační firmy představují elektrické metody efektivní způsob, jak zajistit dlouhodobou funkčnost hydroizolačních systémů a předejít nákladným opravám.

Elektrické metody využívají principy fyziky k identifikaci míst, kde došlo
k porušení hydroizolační vrstvy. Jejich spolehlivost a přesnost z nich činí standardní součást kontrolních procesů v rámci preventivního monitoringu střech. Moderní měřicí přístroje dokážou lokalizovat netěsnosti s přesností na milimetry, čímž významně usnadňují následnou opravu a minimalizují rozsah zásahů do střešního pláště.

Přístroj na jiskrovou zkoušku s nástavce na detaily
Přístroj na jiskrovou zkoušku s nástavce na detaily
Kartáčový nástavec na jiskrovou zkoušku
Kartáčový nástavec na jiskrovou zkoušku

ÚVOD > BLOG > Jak odhalit netěsnosti povlakových hydroizolací

Principy elektrických metod

Elektrické metody využívají faktu, že zdravá (neporušená) povlaková hydroizolace funguje jako izolant mezi horní (exponovanou) plochou
a spodním vodivým podkladem (např. železobetonovou deskou nebo podkladní separační fólií s vodivou vrstvou). Pokud hydroizolace obsahuje průnik nebo porušení, vznikne "cesta" pro procházení elektrického proudu. Testovací techniky pracují se dvěma hlavními režimy:



  • Nízkonapěťová metoda (Low-Voltage ELD) — vytváří se elektrické pole mezi mokrou nebo vodivou horní vrstvou a uzemněným podkladem; měřicí sondou technik sleduje změny v elektrickém poli, a tak lokalizuje drobné netěsnosti. Metoda je bezpečná, velmi citlivá a lze ji použít
    i přes částečný kryt (např. prorůstající substrát na zelených střechách
    či kačírek).

Provedení elektroimpulzní zkoušky
Provedení elektroimpulzní zkoušky
  • Vysokonapěťová metoda (High-Voltage ELD) - Metoda funguje na principu překročení dielektrické pevnosti materiálu v místě defektu, kde dochází k jiskrovému výboji detekovatelnému akusticky i vizuálně, generuje vyšší napětí a dokáže odhalit většinu průniků. Pro vykonání zkoušky je nutné mít suchý povrch krytiny. Metoda je obdobně citlivá na nastavení přístroje.

Vedle těchto proudových/napěťových přístupů existují i impedanční / kapacitní metody (měření změn elektrického odporu nebo kapacity), které mohou být použity u některých konstrukcí, a další doplňkové techniky termografie pro korelaci výsledků.

Normy, doporučení a kvalifikace

Pro provedení a interpretaci elektrických testů existují uznávané normy
a technické pokyny, které garantují opakovatelnost a bezpečnost měření. Mezi nejdůležitější patří průvodce ČSN EN ISO 19496-1, ASTM D7877 (ELD), ASTM D8231 (použití nízkonapěťových metod) a technické advisory dokumenty asociací jako IIBEC. Dodržení těchto standardů zvyšuje právní
a profesionální váhu provedeného testu.

Postup diagnostiky — praktický přehled

  1. Předběžná kontrola a náhled do dokumentace: vizuální kontrola povrchu, zmapování prostupů a kritických detailů, fotografie.

  2. Příprava vodivého "horního" pole: dle zvolené metody k testování povrchu se připraví krytina.

  3. Ukotvení spodního vodiče: uzemnění přístroje ke konstrukci, aby vznikla možnost uzavření obvodu.

  4. Skenování plochy: technik provádí systematické snímání plochy měřícím zařízením, přičemž zaznamenává hodnoty a pozice, kde dochází k výkyvům.

  5. Lokalizace a ověření: místa s pozitivními signály se označí a důkladně zdokumentují pro možnost vytvoření výstupního protokolu. V případě zájmu je možné provést lokální opravu a následné přetestování.

Přístroj pro elektroimpulzní zkoušku
Přístroj pro elektroimpulzní zkoušku

Výhody a omezení

Výhody:

  • Vysoká citlivost

  • Rychlost a možnost rozsáhlého pokrytí

  • Nedestruktivnost

Omezení:

  • Vyžaduje vodivý podklad (v případě nízkonapěťové metody),
    u lehkých konstrukcí s izolačními vrstvami je metoda komplikovaná. Nelze použít na vodivé krytiny, typicky EPDM.

  • Výsledek je velmi závislý na správné přípravě nejen podkladu,
    ale i samotného přístroje.

  • U složitých detailů je nutný speciální přístup, kdy je vhodné k metodám kombinovat další měřící zařízení nebo nástroje.


Zavodnění plochy střechy před elektroimpulzní zkouškou
Zavodnění plochy střechy před elektroimpulzní zkouškou
Hydroizolace zakrytá vegetační vrstvou
Hydroizolace zakrytá vegetační vrstvou
Schématický obrázek jiskrové zkoušky
Schématický obrázek jiskrové zkoušky
Schématický obrázke elektroimpulzní zkoušky
Schématický obrázke elektroimpulzní zkoušky

Srovnání vybraných nedestruktivních metod

Praktické tipy

  • Kvalifikace týmu: Elektronické metody vyžadují školeného technika.

  • Dokumentace: Před testem i po testu by měla existovat jasná dokumentace — foto, mapy, měření a protokol s nálezy a koncepcí nápravných opatření.

  • Kombinace metod: V praxi se elektrické metody často kombinují s dalšími přístroji či nástroji pro komplexní vyhodnocení krytiny či střešního pláště.

  • Udržitelnost oprav: Po lokalizaci defektu je žádoucí provést opravu
    a opět provést testování opravy k ověření úspěšnosti zásah.


Naměřené hodnoty impedanční zkoušky
Naměřené hodnoty impedanční zkoušky
Porucha v T-spoji sváru hlavní hydroizolace
Porucha v T-spoji sváru hlavní hydroizolace

Závěr na návrh vyhodnocení

Elektrické nedestruktivní metody představují dnes standardní, ověřenou a efektivní cestu k odhalení netěsností povlakových hydroizolací. Při správné aplikaci a interpretaci výsledků poskytují rychlou a ekonomickou možnost nálezu defektů či poruch. Diagnostikou povrchu krytiny lze tak snížit riziko poškození podkladu pronikající vlhkostí a minimalizovat rozsah nutných oprav.


Doporučené metriky a postup vyhodnocení výsledků:

  1. Pokrytí plochy – Kolik procent plánované plochy bylo otestováno (cílem by mělo být vždy otestovat 100 % plochy).

  2. Počet a hustota nálezů – Základní ukazatel kvality instalace, vysoká hustota může indikovat systémový problém.

  3. Citlivost / velikost nejmenšího detekovaného průniku – typická citlivost pro elektrické detekční metody je od kapilárních velikostí.

  4. Čas od zjištění do opravy – Důležitý provozní parametr pro minimalizaci rizika.

  5. Úspěšnost opravy – Místa, které po zásahu prošly opětovným testem jako bezporuchové.

  6. Výstupní protokol – Protokol s popisem nálezu, vyhodnocení, koncepčního návrhu oprav a závěrečného doporučení.

Porucha ve sváru zjištěná pomocí elektroimpulzní zkoušky
Porucha ve sváru zjištěná pomocí elektroimpulzní zkoušky

Nejčastější dotazy

1. Proč nestačí jen vizuální kontrola střechy?
Vizuální kontrola je důležitá, ale odhalí jen zjevné poruchy. Drobné trhliny nebo kapilární netěsnosti o velikosti menší než 1 mm jsou pouhým okem prakticky neviditelné. Elektrické metody umožní detekci i takto malých defektů, které by jinak mohly způsobit dlouhodobé zatékání.

2. Jak často má smysl střechu testovat?
Obecně se doporučuje provést kontrolu těsnosti a provedení po dokončení instalace hydroizolace, dále po každém větším zásahu (např. montáži technologie na střechu) a následně v pravidelných intervalech – obvykle 1× za 5 let, nebo dříve při podezření na poruchu (např. při výskytu vlhkostních skvrn v interiéru).

3. Kolik takové testování stojí?
Cena se liší podle velikosti plochy a složitosti střechy. U běžných střech se cena pohybuje v nižších desítkách korun za m². I když se to může zdát jako dodatečný náklad, testování dokáže včas odhalit netěsnosti a zabránit škodám za stovky tisíc až miliony korun. Proto se investice do kontroly těsnosti ve většině případů jednoznačně vyplatí.


Máte další otázky? Podívejte se na naši stránku Časté dotazy, najdete tam odpovědi na vše, co vás může ohledně revizí zajímat.


Zajímá vás víc?

➡️ Vyplňte poptávkový formulář
➡️ Zavolejte nám na +420 703 667 634
➡️ Napište na info@revizestrech.cz 

Konzultace je nezávazná a zdarma.

Použité normy a legislativa

  • ČSN EN ISO 19496-1 Smalty - Terminologie - Termíny a definice
  • ASTM D7877 (ELD) Standard Guide for Electronic Methods for Detecting and Locating Leaks in Waterproof Membranes - definuje elektronické metody (ELD) využívající měření elektrické vodivosti (nízké i vysoké napětí) k detekci porušení vodotěsné membrány; vyžaduje vodivý podklad přímo pod membránou a bývá používána pro inspekci střech, nádrží, bazénů apod.
  • ASTM D8231 Standard Practice for the Use of a Low-Voltage Electronic Scanning System for Detecting and Locating Breaches in Roofing and Waterproofing Membranes - popisuje systém nízkonapěťového (méně než 50 V) elektronického skenování k detekci a lokalizaci narušení střešních a vodotěsných membrán, včetně použití pro vodivé či polokondutivní membrány jako černý EPDM

Každý článek vychází z reálných zkušeností z terénu a je psaný tak, aby byl srozumitelný a přínosný i pro laiky. Ať už jste projektant, správce budovy nebo majitel nemovitosti, náš obsah vám pomůže lépe porozumět technickým souvislostem a předcházet problémům.

Pokud chcete dostávat nové články pohodlně e-mailem, můžete se přihlásit k odběru – je to zdarma a zcela nezávazné. Odběr lze kdykoli jedním kliknutím zrušit.