JAK PŘIPRAVIT STŘECHU NA ZIMU

ÚVOD > BLOG > Kontrola střechy po bouřce

Proč se na střechu podívat právě na podzim

Podzimní kontrola má jednoduchou logiku: střecha má za sebou léto plné slunce, horka a bouřek a před sebou nejtěžší část roku. Pokud během léta vznikla závada, je teď poslední rozumná chvíle ji najít a opravit.

Řadu oprav navíc nelze kvalitně provést v mrazu, za deště nebo na zasněžené střeše. Tmely, lepení a svařování hydroizolací i klempířské práce potřebují vhodnou teplotu a sucho. Co se nestihne na podzim, často musí počkat až na jaro a do té doby může voda napáchat další škody.

Ideální termín je ve chvíli, kdy už opadalo listí ze stromů v okolí, ale ještě nepřišly trvalé mrazy. V nížinách je to obvykle říjen a listopad, ve vyšších polohách dříve.

Co říká norma: jak často kontrolovat jednotlivé části střechy

Střecha není konstrukce, kterou stačí postavit a zapomenout na ni. Česká technická norma ČSN 73 1901-1 Navrhování střech – Základní ustanovení v příloze B doporučuje, jak často kontrolovat jednotlivé přístupné a kontrolovatelné části střechy.

Nejčastěji (dvakrát ročně) by se měla kontrolovat střešní krytina a odvodňovací prvky, tedy žlaby a vtoky. V praxi se tyto kontroly plánují na jaro a na podzim. Ostatní části střechy norma doporučuje prohlížet alespoň jednou ročně – a podzim je pro to vhodná doba.

Uvedené cykly platí pro běžný provoz. Po extrémním počasí – vichřici, krupobití nebo přívalovém dešti – je vhodné střechu zkontrolovat navíc, bez ohledu na termín. Více najdete v našem článku Kontrola střechy po bouřce.

Předzimní kontrola krok za krokem

Následující body vycházejí z částí střechy uvedených v tabulce. Většinu z nich zvládnete zkontrolovat ze země, z okna, z balkonu nebo z půdy. Pro pohled na střechu často stačí dalekohled nebo přiblížení fotoaparátu v mobilu. Na samotnou střechu vstupujte jen tehdy, pokud je bezpečně přístupná (viz kapitola 4).

1. Žlaby, svody a střešní vtoky – úkol číslo jedna

Pokud byste před zimou měli udělat jen jednu věc, pak zajistit, aby voda mohla ze střechy volně odtékat. Ucpaný žlab nebo vtok znamená, že voda zůstává na střeše, v noci zamrzne a k váze sněhu se přidá i váha ledu. Zamrzlý svod může navíc prasknout.

• vyčistěte žlaby, svody a vtoky od listí, jehličí, mechu a nánosů – ideálně až po opadání listí
• zkontrolujte, zda jsou na vtocích a ve svodech lapače nečistot (koše) a zda jsou čisté
• při dešti se podívejte, jestli voda nepřetéká přes okraj žlabu a zda dole ze svodu opravdu vytéká
• všimněte si prověšených žlabů, uvolněných háků a kapajících spojů
• na ploché střeše zkontrolujte i pojistné přepady (otvory v atice pro případ ucpání vtoků) – musí být volné

2. Krytina a hydroizolace – povrch střechy

Vrchní vrstva střechy je první bariérou proti vodě. U šikmých střech jde nejčastěji o tašky, plech nebo šindele, u plochých střech o fólii nebo asfaltové pásy. Hledejte především:

• prasklé, posunuté nebo chybějící tašky či jiné prvky krytiny
• uvolněné nebo zvlněné plechy
• trhliny, puchýře, odlepené spoje nebo mechanická poškození fólie či pásů
• mech a náletovou zeleň – kořeny náletových dřevin dokážou hydroizolaci poškodit a mech drží vlhkost, která v mrazu rozrušuje materiál
• místa, kde po dešti dlouho stojí voda

Na stojící vodu je dobré upozornit zvlášť. I tzv. plochá střecha má mít spád, aby voda odtékala k vtokům. Pokud se na ní opakovaně tvoří větší kaluže, příčinou může být ucpaný vtok, ale také deformace konstrukce nebo nedostatečný spád. V takovém případě je vhodné zjistit, proč tomu tak je.

3. Oplechování, tmely a nátěry – detaily, kde zatéká nejčastěji

Voda do střechy většinou nepronikne uprostřed plochy, ale v detailech – na okrajích, u komínů, v úžlabích, u atik, v napojení na zeď a kolem prostupů (odvětrání, anténa, klimatizace, držáky fotovoltaiky). Zaměřte se na:

• uvolněné plechy, které se hýbou nebo klapou ve větru
• rez a odlupující se nátěr na plechových prvcích
• popraskaný, ztvrdlý nebo odtržený tmel – tmel má omezenou životnost a podle normy se obvykle obnovuje po 2 až 5 letech
• chybějící nebo poškozené lemování kolem prostupů střechou

4. Komíny, atiky, vikýře a další nadstřešní konstrukce

Vše, co vystupuje nad střechu, je vystaveno počasí ze všech stran. Hledejte opadávající omítku, uvolněné cihly nebo poškozenou komínovou hlavu a zkontrolujte, zda je napojení na krytinu či hydroizolaci těsné. Pokud má budova dilatační spáry (pružné spoje mezi jednotlivými částmi stavby), podívejte se, zda nejsou roztržené.

5. Bezpečnostní prvky a zachytávače sněhu

Kotvicí body, žebříky, lávky a stupačky slouží k bezpečnému pohybu po střeše. Měly by být pevně uchycené, kompletní a bez koroze – bude se na ně spoléhat každý, kdo na střechu v zimě vstoupí.

U šikmých střech zkontrolujte také zachytávače sněhu (sněhové zábrany). Zejména nad vchody, chodníky a místy, kde parkují auta, by měly být kompletní a pevně připevněné. Za škodu způsobenou sněhem nebo ledem padajícím ze střechy zpravidla odpovídá vlastník budovy.

6. Kačírek a dlažba na plochých střechách

Některé ploché střechy jsou zatížené kačírkem nebo dlaždicemi, které drží hydroizolaci na místě a chrání ji. Pokud je kačírek shrnutý větrem nebo vodou, fólie zůstane odkrytá a kamínky mohou ucpat vtoky. Zkontrolujte, zda je zatěžovací vrstva rovnoměrně rozprostřená a zda jsou kotevní prvky na svém místě.

7. Nezapomeňte se podívat zevnitř

Mnoho o stavu střechy prozradí pohled z interiéru. Pokud máte přístupnou půdu nebo podkroví, projděte je. Všímejte si:

• skvrn, zatečených map nebo vlhkých míst na stropech a stěnách pod střechou
• plísně, zatuchlého zápachu nebo kapek na spodní straně krytiny či fólie
• míst, kudy prosvítá denní světlo
• tmavých nebo nasáklých míst na dřevěných prvcích krovu

Vlhkost pod střechou nemusí vždy znamenat zatékání. V zimě se může jednat i o kondenzaci vodní páry, která souvisí s větráním nebo skladbou střechy. Rozlišit jedno od druhého je úkol pro odborníka – důležité je problém nepřehlížet.

Co zvládnete sami a co přenechat odborníkům

Zvládnete sami

• prohlídku střechy ze země, z okna nebo z balkonu
• prohlídku půdy, podkroví a stropů pod střechou
• čištění žlabů z bezpečně postaveného žebříku nebo pomocí teleskopické tyče
• kontrolu vtoků na ploché střeše, pokud je bezpečně přístupná a chráněná atikou nebo zábradlím

Přenechte odborníkům

• jakoukoli práci na střeše bez bezpečného přístupu a zajištění proti pádu
• opravy krytiny, hydroizolace, oplechování a tmelení
• hledání příčiny zatékání
• odklízení sněhu z větších, strmých nebo špatně přístupných střech

Z každé kontroly si pořiďte fotografie a zapište si datum a zjištění. Takový záznam se hodí při plánování oprav, při jednání s pojišťovnou i při případné reklamaci. Pro společenství vlastníků je navíc dokladem, že se o společnou část domu řádně starají – více v článku Odpovídá SVJ za stav střechy?

Sníh, led a voda z tání: na co myslet během zimy

Sníh je zatížení, se kterým střecha počítá – ale jen do určité míry

Každá střecha je navržena na určité zatížení sněhem, které stanovují technické normy podle lokality (ČSN EN 1991-1-3 a mapa sněhových oblastí ČR). Samotná výška sněhu ale o zatížení mnoho neřekne. Stejně vysoká vrstva mokrého, uleželého sněhu může vážit několikanásobně víc než čerstvý prašan – a led je ještě těžší.

Sníh se také nemusí ukládat rovnoměrně. Vítr jej hromadí do návějí u vyšších zdí, atik, komínů, v úžlabích nebo u sousední vyšší budovy. Právě tam může být zatížení lokálně výrazně vyšší než na zbytku střechy.

Při tání sněhu vzniká na střeše velké množství vody najednou. Pokud jsou vtoky nebo žlaby ucpané či zamrzlé, voda zůstává na střeše a hledá si cestu jinudy – často právě netěsnými detaily. Proto je podzimní čištění odvodnění tak důležité.

Odklízení sněhu není automaticky nutné při každém sněžení. Rozhoduje konkrétní střecha, její návrhové zatížení a aktuální situace. Pokud je potřeba sníh odstranit, platí několik zásad:

• odklízení svěřte firmě, která má vybavení a zkušenosti s prací ve výškách
• sníh se odstraňuje rovnoměrně – jednostranné odklizení může konstrukci zatížit nesymetricky
• nepoužívají se kovové nástroje ani sekání ledu, aby se nepoškodila krytina či hydroizolace

Zatéká? Neodkládejte to na jaro

Místo, kde se voda objeví v interiéru, přitom často neodpovídá místu, kde je střecha skutečně poškozená. Voda může v konstrukci putovat i několik metrů. Proto má smysl nejprve přesně zjistit příčinu – nemusí to znamenat, že je poškozená celá střecha.

K lokalizaci netěsností se podle typu střechy používají například impedanční měření vlhkosti, jiskrová zkouška, elektroimpulzní a elektromagnetická zkouška, dýmová zkouška nebo termovizní diagnostika. Řada těchto metod vyžaduje vhodné počasí a střechu bez sněhu – i to je důvod objednat diagnostiku ještě na podzim.

Jak dlouho jednotlivé části střechy vydrží?

Norma ČSN 73 1901-1 uvádí také orientační životnost vybraných částí střechy a opatření, která je po jejím uplynutí potřeba provést. Pro majitele domů a SVJ je to užitečné vodítko při plánování rozpočtu a fondu oprav.

Kontrolní seznam před zimou

Seznam si můžete vytisknout a při kontrole postupně odškrtávat:

☐ žlaby, svody a vtoky jsou vyčištěné a voda volně odtéká

☐ lapače nečistot na vtocích a ve svodech jsou na místě

☐ vyhřívání žlabů a vtoků funguje (pokud je instalováno)

☐ krytina nemá prasklé, posunuté ani chybějící prvky

☐ hydroizolace nemá trhliny, puchýře ani odlepené spoje

☐ na střeše nestojí voda a neroste na ní mech ani náletová zeleň

☐ oplechování pevně drží a nerezaví, tmely nejsou popraskané

☐ komíny, atiky, vikýře a další nadstřešní konstrukce jsou v pořádku

☐ zachytávače sněhu a bezpečnostní prvky jsou kompletní a pevné

☐ kačírek nebo dlažba na ploché střeše jsou na svém místě

☐ na půdě ani na stropech nejsou skvrny, vlhkost nebo plíseň

☐ kontrola je zdokumentovaná (fotografie, datum, zjištění)

Pokud při kontrole objevíte závadu, je lepší ji řešit ještě před příchodem zimy, než čekat na její další projevy.

Závěr

Příprava střechy na zimu není jen o vyčištění žlabů od listí. Jde o to ověřit, že je střecha v dobrém technickém stavu, že funguje odvodnění a že v ní nejsou závady, které by se během zimy zhoršily. Norma ČSN 73 1901-1 k tomu nabízí jasné vodítko: krytinu a odvodnění kontrolovat dvakrát ročně, ostatní části alespoň jednou za rok.

Velkou část kontroly zvládnete sami ze země nebo z půdy. Práci na střeše, opravy a hledání příčin zatékání ale přenechte odborníkům – bezpečně a s jistotou, že se problém vyřeší u zdroje.

Nejlepší čas řešit problém na střeše je ještě předtím, než se projeví v zimních podmínkách.

V případě zájmu Vám rádi připravíme návrh kontrolního plánu a zajistíme komplexní správu střešních konstrukcí. Díky pravidelnému dohledu dochází k včasné identifikaci potenciálních poruch, čímž se výrazně prodlužuje životnost hydroizolační vrstvy a minimalizují se náklady na případné opravy.

Autor: technický tým REVIZE STŘECH s.r.o. – odborného poradce v oblasti zastřešení budov. Specializujeme se na revize střech, defektoskopii, lokalizaci netěsností a diagnostiku plochých i šikmých střech.